středa 23. března 2016

Daredevil by Frank Miller & Klaus Janson, Vol. 1


Frank Miller, Roger McKenzie, Klaus Janson, David Michelinie
Peter Parker, the Spectacular Spider-Man #27-28, Daredevil #158-161, #163-172
Není tomu tak dávno, co na internetu vypukla obří daredevilovská mánie rozpoutaná poměrně slušným (vlastně skvělým) seriálem na Netflixu. Nyní se seriál vrací s druhou řadou a já se rozhodl, že by se mi vlastně celkem šiklo Daredevila trochu víc načíst. Nenaskytla se mi lepší příležitost, než začít tam, kde byla postava dá se říct překopána a znovu definována do podoby, jakou známe dnes. Mazáci ví, zbytek se přiučí - o toto překopání se zasloužilo duo Frank Miller a Klaus Janson. Není potřeba Millera nijak představovat. Co je třeba představit je snad jen tato nová sekce na blogu, která nese název "čtenářské bleskovky" a její prioritou je stručně a krátce představit určitou komiksovou sérii/book a vyjádřit na ni můj názor. A možná to taky tady trochu oživit, aby to tady bylo trochu živější a aby to tady nebyl jen samý článek obsahující žebříček toho nejlepšího tamtoho a toho z nového Marvelu.


Ze všeho nejdřív zmíním fakt, že ačkoli na obálce samotné knihy se vyhřívají pouze jména Miller a Janson, v prvních pár číslech se objevuje jako scénárista Roger McKenzie, kterému Miller od čísla 158 začíná sešity kreslit a od čísla 165 už nejen kreslí, ale McKenziemu pomáhá se scénářem. Číslo 167 píše David Michelinie a od čísla 168, kde debutovala Elektra dostává Miller na hraní scénář on sám, ačkoli se stále věnuje i kresbě. Tato kniha tedy sbírá Millerovy začátky u této řady, kde nejprve zazáří jako nadaný kreslíř a postupem času se dopracuje až k hlavní hvězdě komiksu.

Nicméně, ta hlavní postava tady je samozřejmě Miller, který na Daredevilovi začal pracovat v roce 1979 jako kreslíř a jak jsem již zmínil, průběžně se propracoval na post scénáristy. Číslem 168 začíná Daredevila psát a první věc, kterou udělá je ta, že představí novou postavu, která se do života slepého hrdiny zaryje jako hřebík. Elektra - první láska Matta Murdocka, jejíž otec byl zavražděn před jejíma očima, což zapříčinilo, že ztratila víru v americký systém a odjela do Číny, odkud se po několika letech vrací jako nájemný zabiják s cílem zabít Erica Slaughtera - bosse, na kterého je vypsána odměna. Vše se však zvrtne, když Matt bude muset Elektru ze spárů Slaughtera zachránit. O tomto čísle se nebudu rozepisovat více, jen podotknu, že na scénáristický sólový začátek to byl opravdu povedený kousek, Ostatně jako všechno ostatní, co v této knize najdete (což je možná předběžně více, než jsem chtěl napsat.)

Následuje číslo 169, kde se dozvídáme, že Daredevilův dávný nepřítel Bullseye má na mozku nádor a zrovna před jeho operací mu hrábne, uteče z nemocnice a všude kolem vidí Daredevily, kteří jsou vlastně obyčejní civilisté, které Bullseye začne zabíjet. Skutečný Daredevil tedy musí Bullseye zastavit. Tady skončíme a posuneme se k číslu 170, ve kterém Miller vzal jednoho ze Spider-Manovských záporáků a udělal z něj zlosyna, na kterého si vzpomenete kdykoli, když uslyšíte slovo "Daredevil". Wilson Fisk se vykašlal na život krále podsvětí na popud své ženy Vanessy a v Japonsku žije poklidný život. Jednoho dne mu americká vláda nabídne čistý trestní rejstřík výměnou za informace o všech gangsterech, se kterými kdy spolupracoval. Wilson přijímá a naneštěstí to nebude mít dobrý konec. Jeho žena odlétá do New Yorku, aby najala právníky Nelsona a Murdocka. Jenže, co se nestane - gangsteři se o Fiskově plánu dozvěděli a Vanessu unesli. Tímto třídílným příběhem Miller udělal z Kingpina Daredevilovu hlavní nemesis. Opět nebudu prozrazovat nic zásadního. Řeknu jen tolik, že když vzal Miller pero do ruky, nepsal jen komiksy. Psal historii.

Z mých slov se vám asi bude zdát, že Millerova DD-ho nějak přehnaně adoruji a vlastně to ani nemůžu vyvrátit. Po prvních načtených sešitech musím opravdu říct, že se jedná o skvostné čtení a v téměř celé knize jsem nenašel nic, u čeho bych se přehnaně nudil, nebo si říkal, jak chci, aby to už skončilo. Poměrně slabší byly dva sešity ze Spider-Manovy vedlejší série a Michelineův sešit, ale nebylo to nic, co by mi dojem nějak kazilo. A co se mi vlastně tolik líbilo?

Tak v první řadě mě překvapilo, jak se komiks lišil od svých tehdejších vrstevníků. Retro moc nemusím, většinou mi tam vadí ta ukecanost a všudypřítomná naivita s hnusným coloringem. Tady to ovšem neplatí. Dialogy i monology se mi zdály být v pohodě, bez zbytečné hromady vnitřních monologů a příběhy byly rovněž o něco temnější, ačkoli se cesta k té klasice, jakou zná většina lidí dnes, teprve rýsovala. Daredevil se tady zkrátka rozvíjel - rozhodně se nejednalo o nic veselého a upřímně se mi strašně líbila i Millerova kresba, vedle jeho geniálních scénářů. Tehdy to Frankovi prostě šlapalo.

Takže se zopakuji a řeknu, že tady se Daredevil začal krásně transformovat na jeden z nejúspěšnějších titulů. A ta transformace byla pěkně zábavná - proto bych první book Millerova a Jansonova Daredevila doporučil všemi deseti a pevně doufám, že tento WOW efekt alespoň u mě přetrvá i u dalších booků.

Poezie v obrázcích. Že je Millerův DD super jsem slyšel ze všech stran, ale že mě to vtáhne až tak jsem teda nečekal. Celý book byl super, ať už to psal McKenzie nebo Miller, vždy mě to bavilo a vizuálně to taky excelovalo. Bravo! 



      







pátek 11. března 2016

Marvel jak ho neznáte nebo možná ani nechcete 3



Je to tu zase. A zase se zpožděním. A ne takovým, že se autor vysral na psaní článku jen na pár týdnů – dokonce s takovým, že v Marvelu už stihli ukončit Secret Wars (!) a oznámit další Civil War!!! Potají se válčilo v plném proudu a bylo to super. No nic, alespoň máme příležitost pro posouzení více řad, které v rámci ANAD Marvel po jmenovaném eventu vycházejí. Pusťme se do toho.

All-New Wolverine (Tom Taylor, David Lopez)
Málokdo čekal, že by mohla mít ženská verze Wolverina nějaký větší úspěch. A i když se ve finále přeci jen nejedná o nic světoborného, zatím se této řadě alespoň po scénáristické stránce daří poměrně dobře. Tom Taylor je fanouškům známý hlavně svou prací u DC na řadách jako Injustice: Gods Among Us nebo Earth Two. U Marvelu však není úplným nováčkem. Nedávno debutoval se svým Superior Iron Manem, kde představil arogantnější a „nadřazenější“ verzi Tonyho Starka. Nyní se vrací k další ongoing řadě, kterou je právě All-New Wolverine. Scénárista tady propůjčuje žlutý spandex mrtvého Wolverina Lauře Kinney, a.k.a. X-23, Loganově klonovanému protějšku.
Laura v Paříži narazí na záhadnou ženu, která se pokusí zabít představitele firmy Alchemax. Když se Lauře podaří tento atentát zastavit, dozvídá se, že ona žena byla jejím klonem). A nejen to, byla pouze jedním z nich. Alchemax je vytvořil experimentálně a když se všechny klony vzepřely, firma vyhlásila stav nouze a všichni se je nyní snaží dopadnout. Laura se rozhodne svým „dětem“ pomoci na cestě za svobodou. Taková wolverinovská klonová sága – akorát o pár stupňů lepší.

  



lIluminati (Joshua Williamson, Shawn Crystal)
Žádné ptákoviny o jakési organizaci, která tajně řídí svět. Žádná spojitost se skupinou předních marveláckých géniů představených v Bendisových New Avengers. Prostě další parta druhořadých záporáků, kteří si vysloužili svoji vlastní sérii. Příběh začíná nahlížením do života Mary MacPherran, a.k.a. Titanie, někdejšího superzločince, která čeká na propuštění svého manžela – Carla Creeda, alias Absorbing Mana z věznice. Čas si krátí tím, že se snaží být lepším člověkem a hledá si práci. To ale není tak jednoduché, když váš trestní rejstřík je obsáhlejší než seznam pokusů Zdeňka Trošky o kvalitní film. Shodou nešťastných okolností se Mary zaplete do pouliční potyčky a hned je obviněná z dalšího řádění. Z toho jí pomůže Parker Robins, alias The Hood. Ten Marry obeznámí se svým plánem vytvořit padoušskou skupinu ve složení The Hood, Titania, Mad Thinker, Thunderball, Black Ant a Enchantress. Jejich mise je prostá, avšak komplikovaná – dostat se do Asgardie a ukrást zbraně pro vlastní potřebu. Není to sice nic na způsob řady Superior Foes of Spider-Man, která sázela především na humor, ale tohle funguje více než dobře.





Nova (Sean Ryan, Humberto Ramos, Cory Smith – od 3. čísla)




Další zajímavou řadou v tomto žebříčku je Nova od Seana Ryana. Série pojednává o mladém Avengerovi Samu Alexandrovi a jeho otci, kteří jsou zástupci sboru Nova a společné brání Zemi proti všem možným hrozbám z kosmu. Jelikož se Sam dlouho domníval, že jeho otec je mrtvý a ten se najednou vrátil, vypadá to jako hotová idylka. Teenager se po dlouhé době shledal se svým otcem a žije dvojím životem – životem obyčejného kluka a životem superhrdiny. Na superhrdinskou stráž mu máma vždy připraví něco k snědku a otec se synem vyráží do akce. Všechno ale nasvědčuje tomu, že nic není tak idylické, jak se na první pohled zdá. Samův otec se chová podivně a po boji s „random“ monstrem je pohřešován. Během pátrání se Sam věnuje i svým povinnostem Avengera – spolu s muslimskou Ms. Marvel a afroamerickým Spider-Manem je pod dohledem Iron Mana, Visiona a Thor. První dvě čísla kreslil Humberto Ramos, který je známý například svou prací na Spider-Manovi a po třetím čísle jej vystřídal marvelovský nováček Cory Smith. V obou případech je kresba příjemnou záležitostí, stejně jako samotná řada. I když ještě není zcela jasné, jakým směrem se bude série ubírat, názor si na to lze udělat po pouhých třech číslech.



Deadpool (Gerry Duggan, Mike Hawthorne)
„Deadpool je sice super, ale nebylo by lepší mít místo jednoho Deadpoola celou skvadru?“ – Tohle přesně si musel myslet scénárista Gerry Duggan, když připravoval scénář pro tuto řadu. Deadpool si zde vytvoří skvadru zvanou „Mercs For Money“, do které naverbuje kohokoli, kdo je tak šílený, aby si na sebe vzal červený kostým a dělal to, co klient za nějaký ten peníz požaduje. Zprvu se zdá, že tohle se opravdu povedlo a že nebudou vznikat žádné potíže. Peníze se jen hemží a klientů je hotová kopa. Pak ale přijde zrada. A to od někoho, kdo byl nějakou dobu doslova Deadpoolovou součástí více, než kdokoli jiný. Zvrácený a dementní šašek je zpátky. Nic víc k tomu prakticky říct nejde. Snad jen se dá citovat motto prvního čísla: „Více Deadpoola, než jste vůbec chtěli“.




All-New X-Men (Dennis Hopeless, Mark Bagley)
Mutanti z minulosti se vracejí, aby zachránili přítomnost. Když po událostech z eventu Avengers VS X-Men od Briana Michaela Bendise cestoval Beast v čase, aby s ním tehdejší X-Meni, které známe ze stránek původních Uncanny X-Men putovali do budoucnosti, nastartovala se tím řada All-New X-Men, která nyní pokračuje. Z pera Dennise Hopelesse se parta starých X-Menů spojí s hrstkou těch novějších a i když jsou venku zatím jen čtyři čísla, už nyní je jasné, že Hopeless dokáže na Bendisův úspěch navázat. Největší problémy má hlavně Cyclops, ten musí čelit partě mutantských fanatiků, kteří vyznávají jeho budoucí, tak trochu horší já jako Mesiáše. Hank a spol. řeší problémy na dovolené, které způsobuje nejnovější přírustek do týmu – malý démon Pickles.



Extraordinary X-Men (Jeff Lemire, Humberto Ramos)
Už podruhé tu máme X-Meny. Jestli bude scénárista Jeff Lemire excelovat i v jeho nadcházející řadě – Old Man Logan, musíme prostě počítat s invazí mutantů. Právě tento scénárista je zodpovědný za tuhle řadu, kde jen potvrzuje svůj post jednoho z nejkvalitnějších současných scénáristů. Tato řada sleduje Storm v čele nového týmu X-Menů, který se musí vypořádat jak s tím, co je v mutantí mytologii již klasikou – s tím, že lidé se mutantů obávají a nenávidí je a také s tím, že jejich druh je na pokraji vyhynutí díky moru Terrigen. Proto sestavila nový tým a vybrala si novou základnu – X-Haven, která se nachází v Limbo, což je pekelné území plné démonů. Právě proto musí X-Meni čelit útokům ze strany démonů a mezitím se snaží pochopit, jak je možné, že je Logan zpátky – živý, zdravý a jen o pár pátků starší. Mezitím se na scénu vrací Mr. Sinister, který unesl Nightcrawlera a pár dalších mutantů, na kterých chce provádět pokusy.



Článek byl původně publikován na webu Mdscomics.net.