sobota 30. května 2015

Kdo se bojí, nesmí do lesa


Scénárista: Scott Snyder
Kreslíř: Jock

Image comics je vedle mainstreamových gigantů asi nejpopulárnějším komiksovým vydavatelstvím vůbec, a to hlavně díky titulům jako The Walking Dead, Saga, Spawn, Invincible, a takhle bychom mohli pokračovat do dne, než Marvel vydá další event. Toto vydavatelství má zkrátka na kontě nekonečně mnoho pecek, z těch novějších stojí za zmínku hlavně série Wytches od Scotta Snydera, kterého český čtenář může znát díky komiksům Batman, Americký Upír nebo Superman: Nespoutaný. O co se zde jedná? Jestli nevíte, začněte číst, a nebo si prostě přečtěte tohle review.




Rodina Rooksových s jejich dcerou Sailor je nucena se přestěhovat do jiného města kvůli jistému incidentu, ke kterému došlo právě mezi Sailor a její někdejší spolužačkou Annie. Během onoho incidentu byla Sailor napadena a Annie záhadně zmizela, takže rodina doufá že nové město jim pomůže začít nový život. Nicméně se brzy dozví, že nic takového jako nový začátek se konat nebude - totiž pokud je nový začátek myšlen jako lepší život. Zdejší les je totiž obýván tajemnými tvory, kteří stojí právě za zmizením Annie a mají na svědomí nespočet dalších osob. A právě Rooksova rodina má být další na řadě.

Pokud jste zastáncem hororu jak na papíře tak i na plátně, rozhodně si přijdete na své už jen díky skvěle napsané a kresbou podtržené atmosféry. Pokud to není váš šálek kávy, najdete si zde jiné věci které vás na Wytches budou bavit. Ať už to jsou postavy a jejich vyobrazení boje se zdejším děsivým nadpřirozenem, nebo dost povedené dialogy, monology a jiné textové prostředky - viz. ukázka. Co mě na Wytches potěšilo asi nejvíc je fakt, že přichází s vlastním originálním námětem, který jsme ještě neviděli/nečetli. Ano, popisuje se tady střet realita x nadpřirozeno, ale nejedná se (POUZE) o nějaké ohrané blbinky, které se často vyskytují v béčkových filmech typu ''Je tu nějaká nadpřirozená síla, asi nás chce zabít tak se snažíme uniknout smrti (a popřípadě to vše zdokumentovat, i když nám to bude na hovno, protože stejně beztak všichni chcípneme)'', což obvykle bývá pekelná nuda. Ne, Wytches je o něčem úplně jiném. Wytches je po dějové lince nezvykle jedinečný počin.

Co se týče kresby, již zde padlo, že dobře podtrhuje samotný příběh a rýsuje atmosféru. Za pomoci všelijakých barev kreslíř Jock dokonale rýsuje to, co máte od komiksu čekat. Nemusíte si ani číst text, abyste poznali situaci na daném panelu - kombinace barev a dobře nakreslená gestikulace postav tady sedí více než dobře. Celkově se mi zdá, že Jock dokáže u každého komiksu, který kreslí, doslova kouzlit s barvami. Jen se podívejte na jeho Green Arrowa, kde flashback dokáže být rozpoznán i jinak než jen s pomocí značně menší koncentrace barev a popisu ''o 10 let dříve''. Zkrátka a stručně, komiks který tento borec nakreslí se čte fakt dobře. Na tento aspekt Vás můžou navnadit už i samotné obálky, které samy o sobě o ději v daném sešitě mlčí, ale na druhou stranu podle nich poznáte intenzitu toho, co uvnitř najdete (což platí zejména od 2. čísla).

Příběh se vyvíjí napínavě - v šesti číslech máme možnost sledovat chronologicky promyšlené události, které se kombinují přes minulost i přítomnost a vše se završí tak, že to dává smysl, i když musím přiznat, že mě konec samotný tak trochu zklamal. Nebudu spoilovat (docela často užívaná fráze, nemyslíte?), jen řeknu, že konec na mě působil tak strašně neuzavřeně, k čemuž přispívá fakt, že pokračování arcu s rodinou Rooksových se nedočkáme. Co se stalo se Sailor? Co se stalo s jejími rodiči? Pardon, ale tohle mi strašně vadilo. Je sice pravda, že konec si můžete přeci jen už domyslet sami, ale to prostě není ono (a to prosím není narážka na Granta Morrisona - u čtení zapojit více mozkových závitů mě spíše baví, ale na otevřené konce jsem si postupem času vypěstoval alergii).

Na závěr tedy uvedu, že Wytches je příjemné počtení pro fanoušky nejen hororu, ale i komiksu žánrově neomezeným vůbec. A taky bych ještě rád podotkl, že se zde projevuje Snyderův smysl pro žánr. Tady bych použil přirovnání k jeho Batmanovi. Je mi líto, že to musím říct, ale ten mě bohužel, vzhledem k nadšeným reakcím odjinud docela zklamal (o tom snad jindy). U Wytches jsem se zase náramně bavil, a řekl jsem si, že Scott Snyder píše o něco lépe, když to není ona ne-moc-mainstream superhrdinská tématika, jako v případě Batmana.

9/10

Žádné komentáře:

Okomentovat